Zipp – česko-německé kulturní projekty /

 

Světy života /


Utopie moderny: Zlín /


Kafka /


1968|1989 /

 
Iniciativa německé Spolkové
kulturní nadace
Kulturstiftung des Bundes
 

Themenbild

Zlín - vzorové město moderny

19.11.2009 - 21.02.2010, Muzeum architektury Technické univerzity Mnichov v Pinakotéce moderního umění

Proměna Zlína z malého jihomoravského města do sídla největšího evropského producenta bot, firmy Baťa, je jedinečným hospodářským a společenským, ale také architektonickým fenoménem. Zlín je vzorovým městem moderny, neboť zde byly realizovány mnohé architektonické a sociální ideály, které po první světové válce propagovali politici, podnikatelé a architekti jakožto vize budoucnosti. Ve 30. letech 20. století bylo město, které Le corbusier označil jako „zářný fenomén“, téměř jakýmsi poutním místem pro všechny, kdo věřili v pokrok.

Koncem 19. a začátkem 20. století měl Zlín, kde Tomáš Baťa se svými sourozenci roku 1894 založil obuvnickou firmu, 3 000 obyvatel. Roku 1938 jich bylo již 43 000. Nadšeni idejemi a výrobními postupy nejúspěšnějšího výrobce automobilů Henryho Forda a průkopníka moderního podnikového řízení Fredericka W. Taylora, vybudovali podnikatelé Tomáš a Jan Antonín Baťové Zlín systematicky jako obrovskou laboratoř společného života a práce. Etablovali systém, v němž je celé město a jeho obyvatelé ve službách jediné věci - totiž zvýšení produkce obuvi. Tomuto cíli nesloužila jen dělba práce, běžící pásy a odměřování času, nýbrž i podnikové školky, školy, nemocnice, obchodní dům, sportovní kluby a kino.

Také architektura měla přispět k tomu, aby zde žili noví a lépe pracující lidé. Město bylo rozčleněno do zón a uspořádáno podle práce, bydlení, volného času a dopravy – funkční členění, jaké odpovídalo hlavním zásadám moderního urbanismu, jak jej později hlásala „Athénská charta“. Velký vliv měli architekti František L. Gahura a Vladimír Karfík, kteří téměř všechny veřejné stavby budovali na základním rastru 6,15 m x 6,15 m a tím stanovili jednotné měřítko, které sloužilo sjednocení práce a života. Po vzoru Zlína nechal Baťa po celém světě budovat továrny a obytné čtvrti jako jakési kopie moravského města. Moderní architektura přitom sloužila také ke zprostředkování specifické firemní identity a modernosti.

Výstava, která byla adaptací pražské výstavy „Fenomén Baťa: zlínská architektura 1910 – 1960“ (Národní galerie, jaro 2009), byla pro Mnichov přepracována. Na základě modelů, plánů, objektů, fotografií a filmů představila a kriticky reflektovala architektonický vývoj, propojení kulturního a společenského života ve Zlíně a také celosvětové rozšíření baťovských idejí. Zvláštní sekce, připravená pouze pro mnichovskou výstavu, se důkladně věnovala i v odborných kruzích málo známým Le Corbusierovým projektům pro Baťu – návrh regulace Velkého Zlína, baťovských prodejen ve Francii, baťovského satelitu ve francouzském Hellocourtu a pavilonu firmy Baťa pro Světovou výstavu v Paříži 1937. K vidění byly dosud nevystavené originální projekty z Fondation Le Corbusier. Firemní pavilon, dosud známý jen z plánů, představili autoři výstavy v podobě trojrozměrného modelu.

K výstavě vyšly dvě publikace v nakladatelství JOVIS Verlag: německý katalog k výstavě Zlín – Modellstadt der Moderne, vyd. Winfried Nerdinger ve spolupráci s R. Sedlákovou a L. Horňákovou, a anglickojazyčný sborník A Utopia of Modernity : Zlín s příspěvky autorů z různých zemí k fenoménu Zlín s pohledem na současnost a budoucí vývoj města, vyd. Katrin Klingan ve spol. s Kerstin Gust.

Výstava Muzea architektury Technické univerzity v Mnichově, Národní galerie v Praze a Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.

Výstava je součástí „Utopie moderny: Zlín“, projektu Zipp - česko-německých kulturních projektů, iniciativy německé Spolkové kulturní nadace.

Doprovodný program | Fotografie | Katalog | Partneři projektu


Tiráž / Tisk