Iniciativa německé Spolkové
kulturní nadace
kulturní nadace
Videodokumentace sympózia
Od 19. do 23. května 2009 se ve Zlíně a v Praze konalo mezinárodní sympózium "Utopie moderny : Zlín". Vědci a odborníci ze zahraničí a z České republiky se snažili hledat odpovědi na otázku, do jaké míry je v rámci současných urbanistických a architektonických diskusí možné chápat Zlín jako učební model pro budoucnost. Sympózium položilo otázky týkající se dědictví fordismu, postsocialistických strukturních změn, architektonického brandingu a corporate identity a v neposlední řadě odkazu sociálně-utopického myšlení pro naši současnost.
Chtěli bychom srdečně poděkovat studentům Fakulty multimedálních komunikací Univerzity Tomáše Bati, kteří pořídili videodokumentaci sympózia, kterou si můžete prohlédnout níže (po kliknutí na obrázek přednášejícího se dostanete na stránku s videozáznamem přednášky nebo diskuze).
STŘEDA, 20. KVĚTNA 2009
18.30 hodin
Zahájení
V rámci slavnostního zahájení sympozia zazněly dvě úvodní přednášky – jedna z americké, jedna z evropské perspektivy – , jež se zabývaly ranou sociální a městskou utopií Zlína a poskytly první impulsy pro diskusi o historických tématech. Historik architektury, filosof a profesor na Syracuse University ve Florencii Richard Ingersoll se zaměřil na vývoj ideálních a firemních měst, tzv. „company towns“, a na pozadí Zlína osvětlil jejich vliv na modernu. Český historik umění Rostislav Švácha se soustředil na staré historické jádro Zlína se stavební substancí ze 16. až 19. století a představil proces transformace a rozpor mezi snahami o stavební uchování a obnovu, jenž byl pro modernizaci Zlína určující.
Uvítání
Zahajovací přednášky
ČTVRTEK, 21. KVĚTNA 2009
9–11:30 hodin
Fenomén Baťa a moderna
Souhra hospodářské racionalizace, technologického pokroku a nového vizionářského pojetí architektury a společnosti je základem fenoménu Baťa. Tomáš Baťa, inspirován mj. zkušenostmi, které nasbíral při svých cestách a pracovních pobytech ve Spojených státech, zde stvořil jedinečný společenský a architektonický experiment. V Americe se seznámil nejen s fordovskou výrobou na běžícím páse, ale také s managementem podniku sériové výroby, jak jej uvedli v život Frederick Winslow Tailor, Edward A. Filene a Henry Ford. To se stalo vzorem pro baťovskou obuv, vyráběnou na běžícím páse a dostupnou pro všechny bez rozdílu příjmu. Továrna a město splynuly na rovině hospodářské, společenské a sociální do jediného celku, jenž nepřestává působit ani v současnosti.
12–13:30 hodin
Společenské utopie/Městské utopie
„Experiment Zlín" v sobě spojil architektonické ideály s ideály sociálního inženýrství s cílem vytvořit „nového průmyslového člověka“, který bude věřit v pokrok a zároveň bude „ztělesňovat” naděje moderny. Na základě prosperity a společenské harmonie měl nový člověk prožít celý svůj život v loajální službě firmě, jež ho zaměstnávala. I přes to, že dnes máme celou řadu studií o dějinách architektury, dějinách města a biografie různých osobností, o lidech, kteří žili se Zlínem a ve Zlíně v době jeho největšího růstu – mezi dvěma světovými válkami – a kteří zde prožívali svůj všední den se všemi radostmi a strastmi, se toho ví jen velmi málo. Důsledná výstavba a rozvoj Zlína, které Tomáš Baťa podněcoval nejen jako továrník, ale po určitou dobu i jako starosta města, kontrastují s dnešní situací v centru Zlína, na niž má vliv celá řada nových vlastníků.
PÁTEK, 22. KVĚTNA 2009
14:30–19 hodin
Moderna a urbanita: rozpor?
Postmoderní teorie architektury přišla s tezí, že funkcionalistické město je vlastně antimoderní. V mnohém ohledu Zlín toto tvrzení dokládá: chybí zde například celá řada rozlišení, která z města dělají komplexní sociální, politický, kulturní a fyzický prostor. Městská regulace a plánování ve Zlíně byly v rukou obuvnické továrny a architektura byla přímo přizpůsobena rytmu běžícího pásu. Město však zároveň nabízelo příjemné aspekty moderního života: vysoký standard bydlení v domech a bytech, moderní instituce volného času, vzdělání a zábavy. Paradoxní je, že prostor, v němž byl jedinec podřízen disciplíně a kontrole ze strany všudypřítomné firmy, byl i místem emancipace. Na pozadí všeobecných pochyb o tom, zda se města dají naplánovat, vyvolávají dnes utopická města minulosti opět zvýšený zájem. Proto je Zlín jakožto studijní objekt pro současné architekty, badatele a urbanisty tak zajímavý: baťovské město klade nové otázky po aktuálnosti moderního urbanismu.
SOBOTA, KVĚTNA 2009
9–13 hodin
Marketing sociální utopie
Podnikatel Tomáš Baťa úzce spojil rozvoj své značky s plánováním města: podstatnou charakteristikou dobové průmyslové moderny byl nezadržitelný vzestup marketingu, který začal využívat dosud nová, ale již vlivná masmédia. V tomto směru nebyl Zlín konec konců ničím jiným než skutečně postavenou „corporate identity“, firemním stylem. Technicky pokročilý způsob využití masové reklamy a propagandy přesahuje dobu vzniku města a také vzdělávací systém ve Zlíně je pro následující generace z mnoha hledisek exemplární. Současné strategie brandingu, signature buildings (vlajkové budovy) i užívání sériového architektonického designu při stavbě prodejních míst mají ve Zlíně svůj neoddiskutovatelný historický původ.
Ladislava Horňáková
Mezinárodní expanze firmy Baťa: Satelity Zlína a vývoz architektury, obchodní, výrobní a životní filosofie.
V češtině
Maria Topolčanská
Od utopie ke konkrétní realitě. Baťův Zlín v limitované sérii na Slovensku.
V češtině
Tiráž / Tisk