Zipp – česko-německé kulturní projekty /

 

Světy života /


Utopie moderny: Zlín /


Kafka /


1968|1989 /

 
Iniciativa německé Spolkové
kulturní nadace
Kulturstiftung des Bundes
 

Zipp: to jsou česko-německé kulturní projekty fungující jako zip. Našim cílem bylo přivést k sobě umělce, kulturní pracovníky a vědce z obou zemí a podnítit spolupráci, připomínající do sebe zapadající zoubky zipu. Účastníci se při kooperačních projektech, realizovaných pod záštitou Zippu, setkávali v letech 2008 až 2010. Divadlo, film a rozhlas, architektura, výtvarné umění a soudobé dějiny – tak různorodé byly formáty, jimiž se účastníci vyjadřovali. Jejich aktivity však měly společné to, že se zaměřovaly na aktuální a relevantní společenské otázky.

Zipp – česko-německé kulturní projekty jsou iniciativou Spolkové kulturní nadace, která takto již potřetí podpořila bilaterální kulturní výměnu mezi Německem a jednou východoevropskou zemí. Předcházely mu „Büro Kopernikus“ - německo-polské projekty - a „Bipolar“ - kulturní výměna mezi Německem a Maďarskem. Všechny tři iniciativy mají jedno společné: nejde jim o krátce působící reprezentativní akce, nýbrž spíše o několikaletou spolupráci mezi Východem a Západem. „Diplomacie kulturních výměn“ je široké pole, na němž si Zipp hledá své místo tím, že se soustřeďuje na nadnárodní současnost. Výslovný důraz na komplexní současnost má pomoci porozumět podmínkám našeho budoucího evropského soužití. O tom, že tato orientace na současnost není provázena vytěsněním minulosti, svědčí historické body, k nimž se projekty vždy znovu vracejí: pokud bychom nebrali v potaz přelomové roky 1968 a 1989, sotva bychom správně porozuměli realitě roku 2008. Zipp klade otázky, které rámec česko-německých vztahů překračují: umělci a vědci reflektují dědictví demokratických hnutí, transformační procesy v globalizovaném světě a budoucnost měst v postindustriálním věku. Takovéto vyloženě tematické zaměření lze rozvinout pouze v projektech pod vedením kurátorů. V tomto ohledu se Zipp liší a zároveň doplňuje s dalšími bilaterálně činnými institucemi, které podporují projekty vzešlé z veřejně vypsaných řízení a které tak své tematické zaměření získávají až díky jednotlivým konceptům žadatelů.
1968/1989, Kafka, Světy života, Utopie moderny: Zlín – tak zní tituly čtyř velkých tematických okruhů projektu Zipp. V jakém vzájemném vztahu byly změny režimu z let 68 a 89, jaké dědictví zanechaly současnosti, která již není myslitelná v sevření hranic jednoho národa? Jaké utopie tehdy vznikaly na Západě a na Východě, v čem se shodovaly a v čem lišily, k jakým nedorozuměním to vedlo? To jsou ústřední otázky prvního okruhu. Na Kafkovi, německy píšícím spisovateli z Prahy, je zvláště patrné, jak výbušnou sílu může sehrát literatura v rámci politického hnutí. Na příkladu Zlína je zas vidět, jak jedna moderní společenská i architektonická utopie přetrvala desetiletí i změny režimu a dnes se stává zkouškou našeho zacházení s postindustriálním dědictvím. Detaily životních světů na této i druhé straně hranic svědčí o povědomí sousedství, ale i o vzájemné ignoranci těch, které od sebe již nedělí žádná železná opona.
První zip byl patentován v roce 1893, ale uplynulo dalších třicet let, než byla zahájena jeho sériová výroba. Projekt Zipp má k dispozici daleko kratší dobu a sotva můžeme čekat, že se během ní partneři kooperace dopracují k „hotovému výrobku“. O to však Zippu ani nejde. Neprodáváme zipy, nýbrž chceme podnítit déletrvající názorovou výměnu, proto máme zásadu: čím déle to trvá, tím lépe. Na rozdíl od zipu, u něhož každý zádrhel vede k frustraci, mohou z případných zádrhelů v naší diskusi vzejít nové myšlenky.
zpět k přehledu


ilustrace

Světy života

Pod titulem „Světy života“ odrážejí a porovnávají tři projekty v rámci Zipp realitu obou zemí v nejrůznějších uměleckých formátech. Například pro „rádio d-cz“ produkovaly rozhlasové stanice v Německu a v České republice pět rozhlasových uměleckých prací. Jejich tvůrci byli autoři rozhlasových her, umělci a skladatelé, kteří s nadšením pro experiment zachytili individuální a kolektivní zkušenosti v obou sousedních zemích a přenesli je do zvukové roviny. Divadelní skupina Rimini Protokoll (Helgard Haug / Daniel Wetzel), jejíž práce s laiky, „odborníky všedního dne“, získala už řadu ocenění, vytvořila na základě rešerší a rozhovorů s příslušníky vietnamských komunit v Drážďanech a v Praze divadelní představení „Vùng biên giới“. Pětice dokumentárních filmů postavila pod názvem „Breathless“ do popředí přelomové změny v Německu a České republice posledních desetiletí.
k tématu


ilustrace

Utopie moderny: Zlín

Moravské město Zlín představuje vzorový příklad moderny. Bylo vystavěno ve dvacátých a třicátých letech 20. století a orientuje se na příkladu funkcionalistického města Le Corbusiera, Howardova zahradního města a Garnierova Cité Industrielle. Jakožto skutečně postavená urbanistická utopie je Zlín v dějinách evropské industriální architektury jedinečným příkladem městské zástavby, neodmyslitelně spojený se zlínskou firmou Baťa, tehdy jedním z největších světových výrobců obuvi. Příběh vzestupu Tomáše Bati i architektonické dějiny Zlína jsou poměrně dobře zpracovány; desiderátem je však obsáhlý kulturně vědecký rozbor „utopického projektu Zlín“ ze srovnávacího, ideologicko-kritického hlediska urbanity, ale také s ohledem na aspekt (znovu)oživení diskuse o modernitě a městu. Sympozium, které se uskutečnilo 19. - 23. května 2009 ve Zlíně, a výstava na podzim 2009 v Muzeu architektury TU Mnichov v Pinakotéce moderního umění se poprvé zaměřily na analýzu souvislostí mezi ekonomickými, sociálními, biografickými a architektonickými aspekty tohoto utopického městského projektu. Sympozium a výstava byly důležitým příspěvkem k aktuální evropské diskusi o urbanitě.
k tématu


ilustrace

Kafka

Za jeden z ideových předpokladů společenských změn v Československu, které vyvrcholily roku 1968 v Pražském jaru, je pokládána kafkovská konference v Liblicích roku 1963. 125. výročí narození Franze Kafky představuje příležitost se k době mezi těmito dvěma daty opět vrátit. Konference nazvaná „Kafka a moc. 1963 – 1968 – 2008“, která se konala v 24.-25. října 2008 v Liblicích, představila různorodé pohledy literárních vědců, historiků a filosofů a očitých svědků na tehdejší události a uvedla je do souvislostí. Kromě toho podpoří Zipp vědeckou práci germanistů Rolanda Reuße a Petera Staengleho na přípravě historicko-kritického vydání Kafkova díla (Franz Kafka-Ausgabe — FKA), jež má obsáhnout 30 svazků. FKA si klade za cíl zpřístupnit pomocí úplného přetisku ve formě faksimile veřejnosti celé dochované Kafkovo dílo v autentické podobě.
k tématu


ilustrace

1968|1989

O letopočtech 1968/1989 nelze přemýšlet izolovaně. Daleko zajímavější se hříčka s čísly stává v okamžiku, kdy následuje třetí krok a přidáme ještě letopočet 2008 resp. 2009. Jubilejní roky 2008 a 2009 soustředily na události let ’68 a ’89 obrovskou pozornost. Přitom nebylo srovnání mezi Východem a Západem bezproblémové. Jak zjistil již Rudi Dutschke při své návštěvě Prahy koncem šedesátých let, revolta se sice konala souběžně, měla však zcela odlišná ideologická východiska. Po tom, jaký byl vývoj po pádu Železné opony, které sny se splnily a které byly zrazeny, pátrali společně historici, divadelníci a umělci v projektu Zippu 68/89 - Divadlo.Doba.Dějiny. Výsledky prezentovali různými uměleckými a vědeckými formáty: proběhlo pět tematických večerů v Berlíně, Hamburku, Praze, Brně a Žilině, vzniklo šest divadelních produkcí, konala se mezinárodní konference a kolektiv autorů vydal čtyři česko-německé projektové publikace, které koncem roku 2009 souborně vyšly pod názvem Transit 68/89 v nakladatelství Metropol v Berlíně.
k tématu


Článek o pozadí projektu

Zip u teplákové soupravy dějin
Vývoj a realizaci projektů v rámci Zipp – česko-německých kulturních projektů provázejí expertízy kuratoria, které je sestaveno ze znalců české a německé kulturní scény. Tvoří je: Regina Bittner, ředitelka Mezinárodní školy Bauhausu při Nadaci Bauhausu v Desavě (Internationales Bauhauskolleg an der Stiftung Bauhaus Dessau), Pavel Liška, rektor Vysoké školy umělecko-průmyslové, Praha, Blanka Mouralová, ředitelka Collegia Bohemica, Ústí nad Labem, Tobias Weger, vědecký pracovník na Spolkovém institutu pro kulturu a dějiny Němců ve východní Evropě, (Bundesinstitut für Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa), Oldenburg. Rozhovor vedla: Christiane Kühl
celý článek …

 
 

Tiráž / Tisk