Zipp – česko-německé kulturní projekty /

 

Světy života /


Utopie moderny: Zlín /


Kafka /


1968|1989 /

 
Iniciativa německé Spolkové
kulturní nadace
Kulturstiftung des Bundes
 

Zipp Newsletter

Máte-li zájem o aktuální informace o Zipp – česko-německých kulturních projektech, můžete si zde objednat náš newsletter.
Proběhlo-li Vaše přihlášení úspěšně, obdržíte obratem potvrzení Vaší přihlášky.

E-mailovou adresu:
přihlášení / odhlášení


Newsletter #09

Vážené dámy a pánové, milé čtenářky a čtenáři!

V květnu si dovolujeme Vás srdečně pozvat k návštěvě jihomoravského Zlína, při níž zažijete jeho dvojí tvář: jednak Zlín jakožto historickou stavební památku, jejíž nesmírný význam dosud nebyl plně doceněn, a jednak jako město s čilým obchodním ruchem a sídlo univerzity s deseti tisíci studenty. Dnešní Zlín není ani úhorem ležící postindustriální prostor, ani skanzen.

Sympzium s názvem „Utopie moderny : Zlín“, jehož se zúčastní renomovaní odborníci z mnoha zemí, bude zahájeno 19. května 2009 přednáškovým programem a prohlídkou výstavy „Fenomén Baťa. Zlínská architektura 1910-1960“ v pražské Národní galerii. Hlavní část sympozia pak proběhne ve dnech 20. - 23. května 2009 ve Zlíně.
Na našich internetových stránkách www.projekt-zipp.de/cz naleznete jak podrobný program sympozia, tak i organizační pokyny a formulář přihlášky na komentované prohlídky města, tzv. „walks & talks“, které budou tvořit nedílnou součást sympozia.

Účast na sympoziu je bezplatná a přihlásit se můžete emailem na adresu zlin@projekt-zipp.de.

Sympozium je akcí Zipp – česko-německých kulturních projektů, iniciativy německé Spolkové kulturní nadace, s Domem umění města Brna, Krajskou galerií výtvarného umění ve Zlíně a Národní galerií v Praze, ve spolupráci s Nadací Bauhaus v Desavě -, Bauhaus Kolleg, Nadací Tomáše Bati, Univerzitou Tomáše Bati, Filmovými ateliéry Zlín a Muzeem obuvi ve Zlíně. S laskavou podporou Zlínského kraje a Statutárního města Zlína.

Proč stojí návštěva Zlína rozhodně zato? Proč je toto místo tak zajímavé nejen z historického hlediska, ale i jako klíč ke sporným urbanistickým otázkám naší současnosti? Zlín není o nic méně než laboratoř budoucnosti s modelovým charakterem pro zásadní otázky, jež si kladou dnešní urbanisté, architekti a sociologové. Byl postaven ve 20. letech 20. století podnikatelem a obuvnickým továrníkem Tomášem Baťou. Ideově i ve svém provedení byl od počátku koncipován jako „město funkcionalismu“ – město, v němž měly i ty nejdetailnější aspekty společenského života, vzdělání, prožívání volného času a práce být podřízeny podnikové organizaci a efektivitě výrobního procesu všudypřítomné obuvnické firmy.

Sloučení soukromého a veřejného života se zájmy Baťova podniku, jehož celosvětový úspěch na sebe nenechal dlouho čekat, učinilo ze Zlína uskutečněnou sociální utopii: nevyráběly se zde pouze boty, nýbrž měl vzniknout i „nový člověk“. Kolektivní práci a individuální bydlení umožnil z architektonického hlediska standardizovaný způsob stavby z modulů, zatímco výroba fungovala zcela ve znamení fordovské práce na běžícím páse, s níž se Baťa počátkem 20. století seznámil přímo v USA. Nejen obuv, ale i sám Zlín se stal sériově produkovatelným výrobkem, když koncern začal po celém světě stavět podle identického architektonického zadání „satelity“ Zlína.

Mají-li mechanismus fungování a myšlenka „naplánovatelnosti“ tohoto moderního podniku mnoho paralel v současnosti, pak politické dimense Zlína se z dnešního hlediska jeví spíše ambivalentní: při vší víře v pokrok se vize Tomáše Bati ve své podstatě zakládala na represivním kontrolním aparátu, který zneuznával soukromou autonomii a suverenitu zaměstnanců firmy a obyvatel města. Tato vize se sice inspirovala dobovými levicovými a rovnostářskými společenskými modely, nicméně směřovala k čistě kapitalistickému cíli: maximalizovat výnos soukromě vlastněného hospodářského podniku. Zlín byl jakousi postavenou corporate identity, firemní identitou, a to se dnešním demokratickým prizmatem jeví nutně jako problematické.

Při přednáškách a pódiových diskusích se bude na základě příkladu města Zlína diskutovat o fenoménu Baťa v historickém kontextu moderny. Zazní otázky, do jaké míry mohou být městské utopie zároveň i společenskými utopiemi, zda je mezi modernou a urbanitou potenciální rozpor a jaké jsou sociálně-utopické aspekty marketingu. V posledku půjde o to, zda může být Zlín v pozitivním či negativním smyslu učebnicovým modelem pro relevantní urbanistické otázky dneška.

Sympózia se zúčastní renomovaní architekti, urbanisté, historici, sociologové a další badatelé z mnoha zemí: Vladimír Šlapeta, Eric Mumford, Rostislav Švácha, Winfried Nerdinger, Richard Ingersoll, Annett Steinführer, Daniel M. Abramson, Radomíra Sedláková, Karin Wilhelm, Grzegorz Piątek, Arnold Reijndorp, Cyril Říha, Petr Szczepanik, Andreas Ruby, Gunter Henn, Annette Baldauf , Štefan Šlachta, Regina Bittner a mnoho dalších.

Čím se toto sympózium bude lišit od obvyklých akademických akcí je jeho průběh: neodehraje se pouze na jednom místě, nýbrž bude se konat „meandrovitě“ a předmět diskuse – Zlín – bude možné projít a zažít přímo na vlastní kůži. Baťův svět přiblíží účastníkům tzv. walks and talks, komentované prohlídky města s odborníky. Významní znalci města při nich povedou účastníky sympózia nejen k nejznámějším stavbám, ale přizvou k rozhovoru i místní pamětníky, kteří budou ve smyslu orálních dějin referovat o historických aspektech a o současné situaci. Účastníci sympózia se budou moci z první ruky dozvědět, jak vypadá každodenní život v tomto pomníku moderny dnes. Při návštěvě zlínských filmových ateliérů a dlouhé filmové noci se seznámí s tím, že ve Zlíně již od 30. let 20. století vznikaly podnikové reklamní a instruktážní filmy, jež pak svými pokročilými technickými prostředky ovlivnily pozdější československou produkci trikových a loutkových filmů.

Více informací o našich projektech naleznete na internetových stránkách www.projekt-zipp.de/cz.

Těšíme se na Vaši účast!

Váš tým projektu Zipp

 
 

Tiráž / Tisk