Zipp – česko-německé kulturní projekty /

 

Světy života /


Utopie moderny: Zlín /


Kafka /


1968|1989 /

 
Iniciativa německé Spolkové
kulturní nadace
Kulturstiftung des Bundes
 

Z protokolu o rešerších k představení Vùng biên giới

Autor Sebastian Brünger a Helgard Haug, Daniel Wetzel (Rimini Protokoll)

12. 1. Drážďany
>> První návštěva v Drážďanech. Vietnamka, nazývaná všemi jedině „princezna“, nás v bílých plyšových šatech provádí po zasněžených vietnamských zahradách ve čtvrti Johannstadt. Projekt rozvoje města. Přítomen: bývalý městský rada, který se velmi angažuje ve prospěch Vietnamců v Drážďanech. Později jídlo v jejím křiklavě barevném bytě.
>> Odpoledne: Výstava fotografií v drážďanském Goethe-Institutu. Černobílé fotografie zachycují Vietnamce na konci 80. let u šicích strojů v národním podniku s pánskou módou VEB Herrenmode a v ubytovně. Chceme se setkat s fotografem.

13. 1. Hřensko / Praha
>> Na hranicích ve Hřensku. Osamělé vietnamské stánky. Je velká zima.
>> V Praze se setkáváme s panem Winterem, který nás nechá položit jednu otázku a poté dvě hodiny vypráví o svých výkonech a úspěších ve funkci předsedy Česko-vietnamské společnosti. V malé kanceláři uprostřed sídliště se kupí řády a diplomy. Na stěně visí Winterovy fotografie s jeho hospodářskými partnery ve Vietnamu. Vietnamsky umí jen „na zdraví“.
>> Návštěva v tržnici SAPA. V obchodech sedí Vietnamci před malými teplomety. Téměř žádní zákaznici. Setkáváme se se Sonem Tungem, který se zasazuje o otevření vietnamské komunity, založil společnost přátel a zformuloval manifest. Po listopadovém požáru jedné z hal tržnice a policejní razii v prosinci to ve vietnamské komunitě vře. Doprovázejí nás sestry Van a Thu a vyprávějí o svých plánech, o svém studiu. Jejich rodiče prodávají americké uniformy v jedné z mnoha hal. Dívky mluví plynně německy.

1. 1. Drážďany, radnice
Oslava vietnamského Nového roku na drážďanské radnici. U příležitosti svátku Tet vystupují různé vietnamské hudební a taneční skupiny a oslavují Rok buvola. Je tu mnoho drážďanských obyvatel. Vietnamský velvyslanec krajany vybízí: „Učte se a buďte pilní. Reprezentujete svoji vlast.“ Jeden Vietnamec vypráví, že příkop mezi severním a jižním Vietnamem se táhne středem Německa: na západě žijí Vietnamci z jihu, tzv. boat people, kteří utekli koncem sedmdesátých let. Na východě Vietnamci ze severu, kteří přišli do NDR jako smluvní dělníci. Skupiny se dodnes téměř nepromísily. V Drážďanech bydlí skoro výlučně rodáci ze severního Vietnamu.

7. 3. Přejezd hranic
Z Drážďan přes Hřensko do Prahy – a zpět. Zahradní trpaslíci, kteří stojí v předzahrádkách na obou stranách hranic, se prodávají u silnice na hranicích. Made in Vietnam? Díváme se dospodu, nic tam není. V Hřensku se vydávají německé rodiny na týdenní nákup: cigarety, káva, sladkosti, alkohol. Jedna z cedulí láká: „Ceny tvrdě na hranici.“ Jeden Čech vypráví: „Dříve to tu žilo víc. Nová dálnice z Drážďan do Prahy pohraniční provoz odklonila.“ Jednou týdně sem prý chodí celníci, zabavují a pálí padělané značkové zboží, ale den nato do Hřenska dorazí nové dodávky z pražské tržnice SAPA. V Dubí lemují silnice striptýzové bary a nevěstince: Rio Relax, Cleopatra, Cobra, Marylin… Ženy mávají na projíždějící řidiče z velkých barevně nasvícených oken.

22. 4. Berlín
Scéna: v Berlíně sbíráme nápady. Mnoho fotek z Vietnamu. Mnoho fotek z hranic a z tržnice SAPA. Budova hraničního přechodu u Hřenska jako vzor pro strukturu scény? – Správní trakt stojí nad průjezdy, nízký blok – první scéna by se mohla zvednout nebo být nadzdvižena a otevřít druhý, zastřešený prostor, kde by se tímto nadzvednutím rozevíraly různé předměty a v němž vládne vlastní světlo.

4. 6. Berlín
Scéna: nové scénografické nápady. Knížka s trojrozměrnými obrázky. Vzorem jsou dinosauři a pohádky. Rozdělujeme si různé knihy o Vietnamu, NDR a Česku.

8. 6. Berlín, Schönefeld
Z letiště Schönefeld odlétá do Vietnamu téměř stovka vyhoštěných Vietnamců. Charterovým letem společnosti Air Berlin a za doprovodu šedesáti úředníků. Na letišti je zastoupeno několik nevládních organizací a Berlínská rada přistěhovalců, z Vietnamců však není nikoho vidět.

11. 6. Berlín
„Apocalypse Now“, „Platoon“, „Full Metall Jacket“ – hledání perspektivy protivníka: chybná indikace. Vietnamci vystupují pouze jako „Charly“, prostitutky a neviditelné zosobnění zákeřnosti.
Existují filmy o válce z Vietnamu nebo z NDR?

12. 6. Praha
Casting v zasedacím sále Nové scény. Lenka a jeden vietnamský student elektrotechniky. Lenka vyrostla na hranicích s Bavorskem. Její němčina má proto bavorský přízvuk a její angličtina zní, díky filmům, velmi americky. Setkáváme se s ní, protože také bloguje o všem možném z pohledu mladé Vietnamky, jež za svoji mateřštinu spontánně označuje češtinu – po mnoha letech v české pěstounské rodině. Když řeší spor s vlastní matkou, otec musí překládat.
V restauraci „Little Hanoi“ v tržnici SAPA. Na stěnách pěkné černobílé fotografie lidí a krajin z Vietnamu, na pánských záchodcích nad každým pisoárem kopie obrazů s korpulentními, bledými ženskými akty.

17. 6. Drážďany
>> Setkání s předsedou Spolku Vietnamců v Drážďanech. V dobách NDR měl na velvyslanectví na starost smluvní dělníky. Převrat postavil smluvní dělníky před rozhodnutí, zda si vezmou 3000 marek odstupného a odletí domů, či zůstanou v Německu. Zůstat směl jen ten, kdo do tří měsíců doložil, že má práci a byt. Bez povolení k pobytu není pracovní povolení; bez pracovního povolení není povolení k pobytu. Řada Vietnamců se osamostatnila a zakládají svépomocné spolky. Je nám opět řečeno, že bude těžké hovořit s lidmi z první generace přistěhovalců a mluvit s nimi o jejich životní pouti.
>> Zástupce Rady pro uprchlíky v Drážďanech a paní Thanh, jež o sobě mluví jako o „kované Němce“, protože žije v Německu již tak dlouho. Pracuje jako soudní tlumočnice, stojí-li před soudem Vietnamci. V rozhovoru vypráví o převaděčských trasách: Hanoj–Moskva a po souši do Německa – kdo tam dorazí, má vysoké dluhy a snaží se co nejrychleji vydělat peníze. Často jsou to příbuzní, kteří se doma dostávají do finanční tísně.

18. 6. Drážďany
Jevištní zkouška. Myšlenka postavit na scéně jakési dětské trojrozměrné leporelo dostává obrysy.
>> Kniha o válce ve Vietnamu od Freye: mnoho rodin bylo po válce s Francií a rozdělení země v roce 1954 roztrženo. Řada Vietnamců z jihu pak uprchla po vítězství severu a sjednocení země roku 1975 do SRN. Po roce 1979 přišlo do Spolkové republiky téměř čtyřicet tisíc tzv. boat people.


3. 7. Postupim
Výstava o smluvních dělnících v NDR v Zemské centrále pro politické vzdělávání. Kurátorka paní Schellhornová: Nadále existuje nesrovnalost v tom, že oficiálně stála v popředí socialistická bratrská pomoc, ale ve skutečnosti byl v NDR jednoduše nedostatek pracovních sil. Oficiálně a v dokumentech nebyla nikdy řeč o „smluvních dělnících“, ale pouze o zahraničních pracovnících.
>> Kniha – v Ho Či Minově biografii stojí, že ve dvacátých letech v Paříži napsal divadelní hru „Bambusový drak“ – najít!


23. 7. Praha, tržnice SAPA
>> Tři mladí muži ze společnosti Viet Czech Friends se zasazují o otevření komunity a studují ekonomiku, informatiku či matematiku. Rozhovoru přítomni: dva úspěšní podnikatelé. Jeden z nich je člen představenstva akciové společnosti SAPA. Oba vyprávějí o válce a napodobují shazování bomb. Mladí jsou zticha a jeden z nich později říká, že staří o svých válečných zážitcích vlastně nikdy nemluví.
>> Dál v tržnici SAPA: mladá žena, která se vzdala studia ekonomie kvůli práci v cestovní kanceláři. Prodává především letenky do Hanoje, přímo či přes Bangkok – Vietnamci dostávají lepší ceny. Štve ji podivínská komunita – pro jazyk druhé generace již existuje i zvláštní slovo – Czechnamese“, „češnamština“.

24. 7. Praha, tržnice SAPA
>> Další den v SAPA. Je horko, všude větráky. Obchůzka hal: oblečení, plavky, hračky, tašky, plastové květiny, elektronika. LED poutač – snad tip pro scénu.
>> Setkání s mladou Češkou z Klubu Hanoi. Rozvíjejí sociální program s cílem sblížit mladé Čechy a Vietnamce. A rozsáhlé empirické studie k migračním procesům. Šéf tržnice SAPA píše ve volném čase divadelní hry.

29. 7. Berlín
>> Návštěva u jedné dámy z Migrační rady v Berlíně. Podílí se na rozhodování komise pro posuzování přísnosti zákona pro uchazeče o azyl a pravidelně navštěvuje odsouzené Vietnamce ve vězení – v pondělí muže v Tegelu (vrazi, cigaretová mafie), ve středu ženy v Pankowě (obchod s lidmi, převaděčství). Převod přes Moskvu do Evropy stojí od 10 000 (východní Evropa) do 30 000 dolarů (Skandinávie). Ona sama utekla s německým manželem v roce 1969 ze Saigonu. Člověk z berlínské Rady pro uprchlíky, který byl i na letišti Schönefeld při vyhošťování sta Vietnamců. V případě návratu by museli vyhoštění Vietnamci zaplatit vyhoštění a vyhošťovací vazbu (66 eur denně).

4. 8. Berlín
Jedna z žen portrétovaných na výstavě v Postupimi. Do NDR přišla v roce 1975, spolu s dalšími třemi sty Vietnamci montovala ledničky v podniku VEB DKK Scharfenstein. S garancí na dvacet let. Když po převratu přejímal podnik Siemens, řekli jen: „Zbláznili jste se. Dvacet let…!“ Svou starou ledničku má dodnes. Vede dámský klub Song Hong v Postupimi, který se stará mimo jiné o odškodnění obětí roztoku Agent Orange. Děsivé fotografie znetvořených dětí druhé a třetí generace. Na závěr nám věnuje bystu Ho Či Mina. Nemá čas zúčastnit se našeho projektu.

10. 8. Praha
>> Novinky o velkém českém lobbistovi: všichni ho znají, ale málokdo na něj není rozzlobený. Winter se prezentuje jako „otec všech Vietnamců“ – to je však urážka, protože otcem Vietnamců je pouze Ho Či Min.
>> Video „Fog of War“. Dokumentární film o válce ve Vietnamu, v němž vystupuje bývalý americký ministr zahraničí Robert McNamara: „Don’t answer a question like it is posed. Answer it like you wish it had been posed“.

11. 8. Praha
Cesta do Rozvadova. V domě Lenčiny rodiny, olejomalba evropského lesa, olejomalba mlýnu u rybníka. Do rámu vlepený obrázek zesnulé babičky z Vietnamu, jako by se alespoň ta měla dostat do této idylické podoby Evropy. Vůbec samé vysněné koláže. Na stěně rodinný obraz s obrovským množstvím obličejů. Při bližším prohlédnutí zjistíme: mezikontinentální setkání se odehrává pouze na tomto obrazu, je složen z mnoha rodinných fotografií.

12. 8. Praha
>> U předsedkyně Výboru pro multikulturní soužití Praha-Libuš (Praha 4). Obhájkyně dialogu. Čtvrť se stává stále více „Malým Vietnamem“. Z deseti tisíc obyvatel je odhadem dva a půl tisíce Vietnamců. „Vietnamská tržnice SAPA je srdcem a mozkem vietnamské komunity.“ S vlastními novinami, hasiči, a dokonce jakýmsi vlastním soudnictvím se tržiště vydává nebezpečí, že se stane ghettem. Zdá se, že všude vznikají problémy s místními obyvateli.
>> Mladý Čech zprostředkovává Vietnamcům práci. Dříve pracoval pro Vietnamce na tržištích. Ti vůbec neznali slova jako „práce“, „dovolená“, „prázdniny“. Dnes má za ženu Vietnamku a Vietnamce sám zaměstnává, resp. zprostředkovává jim sezonní práci v českých firmách.
>> Mladá Vietnamka, pracující také v agentuře, by chtěla být zpěvačkou a účastní se americko-vietnamské castingové show „Paris by Night“. Její rodiče v České republice zkrachovali s několika obchody a vrátili se do Vietnamu.

13. 8. Praha
>> Ještě jedno setkání s mladým politikem. Je však unavený z mnoha grémií a diskuse o politice se brzy vyčerpá. Spíš rozpaky: „nemluvte o Ho Či Minovi – to je mez!“
>> Setkání v nákupním centru na letišti. Mladý Vietnamec se slabostí pro americké značky a jazyk. Chce si otevřít nemocnici, protože jeho sestra studuje medicínu a on podnikovou ekonomii.

14. 8. Berlín, Lichtenberg
>> Prohlídka vietnamského tržiště v ulici Herzbergstrasse. Není tak velké jako pražská tržnice SAPA. Velké haly, mnohem strukturovanější a standardnější. Zboží pochází zčásti z tržnice SAPA. Pokus na vlastní kůži: ostříhání vlasů u Vietnamce – originální zvuk „Velmi moderní“.

Setkáváme se s vietnamskou socioložkou, která vypráví o svém vietnamském sousedovi: Pan Vu Tuan byl jako mladý muž roku 1970 povolán do vietnamské armády a poslán jako ženista na Ho Či Minovu stezku. Pět let s nasazením zahrnoval krátery po bombách a spolu s tisíci vojáků a dobrovolníků budoval ze stezky sjízdnou silnici. Po válce se vyučil automechanikem. Byl jako jeden z prvních Vietnamců vyslán do NDR. Od roku 1980 pracoval nejprve v Budyšíně v národním podniku vyrábějícím zemědělské stroje, později jako tlumočník. Od roku 1990 se několikrát neúspěšně pokoušel samostatně podnikat. Dnes žije z podpory v nezaměstnanosti (Hartz IV) v Berlíně-Lichtenbergu a píše pod pseudonymem Phuong Trang Linh povídky a básně.

17. 8. Drážďany
>> Návštěva Evangelické vysoké školy sociální práce. Etymologie: „Jdu nakupovat k Fičimu. Odvozeno od Vietnam – Fietnam. Nebo spíše od VC, tedy zkratky pro Viet Congs?“ Vietnamci byli první, kdo po otevření východního bloku objevili odbytové cesty pro ovoce a zeleninu – pak stáli u silnic a prodávali první banány.
Po převratu přišel velký strach z útoků pravicových radikálů: řada Vietnamců si poněmčila štítek na zvonku.
>> Večer setkání s Vietnamci z drážďanského spolku. Žena, která provozuje obchod s textilem, a její dcera. Dcera slavného malíře. A tři bývalí smluvní dělníci: Sony dnes provozuje nehtové studio, Hung obchod s textilem, třetí muž je malíř: „Dokázali jsme to“. Proměna – z ocelářského dělníka malířem. … Hung: „H&T – za dvacet let bude stejně velké jako C&A”. A vyprávějí o válce. O pojetí trhu: trh si navzájem nelikvidujeme, ale oživujeme obchod konkurencí. „Vietnamci nenakupují u jiných Vietnamců – jdeme do C&A a pak si přečteme na cedulce: Made in Vietnam.“

18. 8. Drážďany
>> Z mnoha stran doporučen jako ten pravý partner pro rozhovor: jistý plukovník ve výslužbě. Býval docentem na Vojenské akademii Bedřicha Engelse a měl za úkol učit i několik Vietnamců – aktivních bojovníků proti Američanům, kteří byli za statečnost a odvahu v boji vyznamenáni, přišli studovat do NDR a poté tvořili vedoucí kádr vietnamské armády. Na stěnách obrazy z Vietnamu – dary jeho chráněnců.
S jídlem na uvítanou pro „jeho Vietnamce“ v závodní kuchyni je spojeno faux pas: kuchařky usoudily, že mléčná rýže je také rýže. Zůstala stát na stole. V rámci aklimatizace procházky a poznávání prostředí: do konzumu a k lékaři. „Po měsíčním kurzu němčiny byli konfrontováni s výrobou a ve smíšených brigádách odvedeni do výrobních závodů. A pak si zřídili ještě druhou výrobní linku“ – po směně šili džíny podle západního vzoru.
Národní podnik VEB Herrenmode. Vysoká kvalita. Funkcionáři si tam nechávali šít obleky. Podnik šil pro Neckermanna a C&A – 20 % zůstalo v NDR, 40 % do SSSR, 40 % do SRN.
>> Kniha – McNamarův životopis : „How much evil must we do, to do good?“, „What makes a war moral, if you win, and what makes it immoral, if you loose?“ – mnoho úvah o účinnosti a efektivitě války.

19. 8. Drážďany
>> Doma u paní Thanh. Necháme si ještě jednou zevrubně převyprávět její dramatickou pouť po NDR. Zpočátku studentka zachovávající linii, poté revolta a odpor proti návratu domů. Zmizí a pokouší se uprchnout, později tlumočí smluvním dělníkům v NDR. Když po převratu všichni chtějí pryč, Thanh chce zůstat.
>> Video: „Born on the Fourth of July“ s Tomem Cruisem – dlouhá bojová scéna bez hudby.
39. minuta.

20. 8. Drážďany
>> Čtrnáctiletá dívka z Drážďan – ukazuje nám svoji webovou stránku a vypráví o rodičích, kteří byli oba ve vietnamské armádě. Ona chce být herečkou.
>> Mladý vietnamský žák – matematický génius a expert na řešení problémů a strategické myšlení.
>> Večerní zkouška s pány Sonym, Hungem a s malířem: karaoke, kytara, bicí. „Ve Vietnamu jsme nesměli zpívat písně o lásce, protože po nich je člověk naměkko a smutný, a ve válce musí být pořád silný a bdělý.“ Se zanícením zpívají i Puhdys a Karat.

22. 8. Berlín
Výroční setkání Vietnamců z národního podniku VEB DKK Scharfenstein ve Vietnamském domě v Berlíně.

24. 8. Drážďany
Večer u vietnamské majitelky obchodu s textilem. Je tu celá rodina. Ona a její muž ukazují fotografie z národního podniku VEB Pentacon a předvádějí na starém fotoaparátu Pentax, které součástky montovali.

25. 8. Drážďany
Večer zkouška se Sonym, Hungem a jejich ženami. „Máme teď trvalý pobyt.“

26. 8. Drážďany / Praha
>> V Drážďanech rešerše v knihovně Nadace Rosy Luxemburgové: pod písmenem „H“ se nacházejí i tři Ho Či Minova díla. Kromě jiného: „Básně z vězení“.
>> V Praze zkouška s Lenkou, Thu a Van a s jednou mladou studentkou na Nové scéně. Radí nám, abychom se podívali na „Good Morning Vietnam“, což je prý jediný dobrý film o válce ve Vietnamu.

28. 8. Berlín
>> Dáváme si jídlo ve vietnamské restauraci v centru Berlína, Monsier Vuong. Slavný velký obraz, zachycující starého pana Vuonga v mládí, ve smutečním flóru.
>> Opětovné setkání s vojáky Tuanem a Loiem. Oba muži vyprávějí o jídle v džungli: hadi, opice… O kolika válkách mohou podat svědectví obyvatelé tohoto města.

30. 8. Berlín, Friedrichshain
Neděle 10.30, Kostel Božího těla. Katolická bohoslužba. Ve dvaceti řadách snad třicet Němců. Naproti tomu v posledních třech řadách asi sedmdesát Vietnamců. Pokusy navázat rozhovor, jde to těžko.

2. 9. Drážďany
Druhé setkání u plukovníka v. v. Mnoho dokumentů a fotografií z dob v národním podniku VEB Herrenmode. Velké potíže s běžnými pojmy – „smluvní dělník“ pro „vietnamské pracovníky“, „převrat“ pro přičlenění NDR k oblasti platnosti ústavy SRN. Jeho hlas – má být v naší hře?
>> Historik a bývalý vedoucí oddělení líčí detaily rychlého přechodu na nové poměry, který byl pro národní podniky katastrofický.
>> Malíř se nemůže zúčastnit, má příliš mnoho zakázek, mimo jiné velký „obraz převratu, pozitivní“.

4. 9. Berlín
>> Setkání s německým sociologem u světových hodin na Alexandrově náměstí. Bádal o pohledu Státní bezpečnosti na dělníky z Vietnamu.
>> Sascha nám zprostředkoval rozhovor s rodinou, která v roce 1978 patřila k prvním tzv. boat people. Pocházela ze severu, ale měla čínské kořeny. Během vzrůstajícího konfliktu rodina prodala dům, matka s dětmi uprchla po souši do Hongkongu. Snacha pak zaplatila pro sebe a své tři děti místa na malém člunu, kde byli namačkaní mezi dalších sto lidí. Cesta trvala téměř tři měsíce, několikrát je přepadli piráti a museli nouzově přistát na jednom ostrově. Tamější Číňané jim darovali člun, aby se jich zbavili. Rozhodujeme se, že protentokrát zůstaneme s biografiemi zúčastněných protagonistů na jedné straně bývalých bloků.

7. 9. Berlín / Drážďany
>> Berlín: Půjčovna filmů Progress Film Verleih zpracovává staré filmy ze studia Defa. Vietnamský týdeník a starý východoněmecký týdeník „Očitý svědek“. Řada zpráv o válce ve Vietnamu a pozdější bratrské pomoci, o vzdělávání „vietnamských pracovníků“. Téměř šest hodin materiálu.

(Redakční uzávěrka programu 8. 9.)





Tiráž / Tisk