Iniciativa německé Spolkové
kulturní nadace
kulturní nadace
Mezinárodní konference
24.10.2008 - 25.10.2008, Liblice
Liblická kafkovská konference v roce 1963 přinesla více než jen novou vlnu recepce autora, dosud stojícího stranou. Kontroverzní diskuse literárních vědců měly nepopiratelný vliv na kulturně-politické klima Československa 60. let. Kafkovo dílo přestalo být tabu a otevřelo dveře reformním snahám Pražského jara. Ve zpětném pohledu se právě Kafka jeví jako symbol znovuzrození intelektuálních a uměleckých svobod v rámci komunistického režimu.
O tom, jaký skutečně byl podíl Kafkovy literatury na tehdejším duchovním, kulturním a politickém rozmachu, diskutovali na mezinárodní konferenci s názvem „Kafka a moc“ vědci z různých zemí ve dnech 24. a 25. října 2008. Konference se vrátila na místo, kde to vše začalo – na zámek v Liblicích u Prahy. Cílem bylo aktuálně zhodnotit vývoj, který byl rokem 1963 zahájen, a odpovědět na řadu otázek, například zda byla Kafkova literatura onou ideologickou trhavinou, jež posloužila politickému reformnímu hnutí jako katalyzátor? Do jaké míry ovlivnilo opětovné čtení Kafky volání po „socialismu s lidskou tváří“? Krátce – existuje gramatika moci, proti níž se Kafka obrací? Vzpomínky na historické události měly pomoci osvětlit cestu, vedoucí od úzce pojatého socialistického realismu až po „realismus bez hranic“. Pamětníci, spisovatelé, politici a diplomaté tuto debatu v Liblicích otevřeli a podali mj. také svědectví o tom, jaké postavení Kafka zaujímá v jejich zcela osobních vzpomínkách na dobu mezi lety 1963 a 1968.
Klaus Theweleit, Alena Wagnerová, KD Wollf, Kurt Krolop a Alexej Kusák – abychom jmenovali jen některé z prominentních účastníků konference – diskutovali ale rovněž i o vývoji kafkovské recepce po Pražském jaru a doplnili historické otázky imanentními analýzami díla.
Projekt Zipp - česko-německých kulturních projektů, Ústavu textové kritiky v Heidelberku (Institut für Textkritik in Heidelberg) a Katedry germanistiky Univerzity Karla Rupprechta v Heidelberku (Germanistisches Seminar der Ruprecht-Karls-Universität in Heidelberg) ve spolupráci s Ústavem soudobých dějin Akademie věd České republiky v Praze.
S laskavou podporou Česko-německého fondu budoucnosti.
Program | Biografie referentů | Fotografie | Partneři projektu
Články o pozadí projektu
Češi jsou výtvorem své vlastní literatury
Autor Jiří Gruša a Ronald Düker
Byla to právě debata o domněle nepolitickém spisovateli Franzi Kafkovi, která v roce 1963 zapůsobila jako trhavina, z níž se vznítilo Pražské jaro. Spisovatel, diplomat a souputník Václava Havla Jiří Gruša objasňuje v rozhovoru s Ronaldem Dükerem, jak velký význam měla pro českou politiku literatura. Hovoří také o tom, jak se služba národu může pro spisovatele stát prokletím, a že nejlepším příkladem tohoto dilematu stále ještě zůstává Franz Kafka.
celý článek …
Liblická konference v roce 1963
Autor Martin Endres
Pražské jaro začalo roku 1963. Konferenci na zámku v Liblicích u Prahy lze každopádně za jakousi první scénu pozdějších událostí považovat. Věnovala se výlučně jednomu dávno zesnulému spisovateli, který sám o sobě nebyl nijak politicky podezřelý: Franzi Kafkovi. Martin Endres se k této události vrací a ukazuje, že se socialismus stalinistického ražení musel máločeho obávat tolik jako právě podvratné síly literatury.
celý článek …
Tiráž / Tisk