Zipp – česko-německé kulturní projekty /

 

Světy života /


Utopie moderny: Zlín /


Kafka /


1968|1989 /

 
Iniciativa německé Spolkové
kulturní nadace
Kulturstiftung des Bundes
 

©  ČTK

KAFKA A ČESKOSLOVENSKO - TO JE PŘÍBĚH POJEDNÁVAJÍCÍ O TOM, JAKOU SÍLU MŮŽE MÍT LITERATURA. Samotnému Kafkovi se přitom asi nikdy nesnilo, že jeho dílo bude mít jednou takové politické důsledky. On sám se bezprostředním polemikám pečlivě vyhýbal. Kafkovy texty jsou hádankou a není jednoduché je dešifrovat. Protože psal německy, mnoho Čechů jej neznalo a nezdálo se, že by jeho dílo mělo rozhodujícím způsobem zasáhnout do politické agendy Československa. Paradoxem je, že právě proto, že Kafka zpočátku nebyl stranickým soudruhům podezřelý, připustili, aby se o něm začalo mluvit, což později podrylo jejich vlastní moc.

Roku 1963 poprvé o Kafkovi otevřeně diskutovali vědci z mnoha zemí na konferenci v Liblicích a uvedli tím do pohybu kamínek, z něhož se v následujících letech strhla lavina. Pražské jaro tedy bylo ve své podstatě také důsledkem studia literatury, která se nedala vtěsnat do strnulých schémat socialistického realismu. Čtenář Kafky pohlédl na dno propasti a byl vystaven psychologickým záhadám, v jejichž světle se utopie „nového člověka“ a strnulý jazyk moci jevily jako techniky útisku. Literatura v tomto klimatu zostřila vnímání celé společnosti a ne náhodou to byli spisovatelé, kdo i přes ztroskotání reforem určovali politické dění země.

O politické dimenzi díla tohoto německého spisovatele z Prahy se z dnešního pohledu hovořilo na Zippem iniciované konferenci Kafka a moc24.-25. října 2008. Vědci z různých zemích se tak jako roku 1963 sešli na zámku v Liblicích, aby zde diskutovali o historické pozici české kafkovské recepce a o účinku literárních textů z aktuální perspektivy.

Uvážíme-li, jak podstatnou roli Kafka sehrál v politickém vývoji Československa, a hlavně jaký je jeho význam pro světovou literaturu, musí nás o to více překvapit, že zatím neexistuje žádné vydání jeho díla, které by bylo opravdu věrné originálu. Velmi cenná je proto práce na Zippem podporované Historicko-kritické edici Franze Kafky, kterou germanisté Roland Reuß a Peter Staengle zahájili před více než deseti lety. Na rozdíl od „očištěných“ vydání dokumentuje Vydání díla Franze Kafky (FKA) dochované rukopisy s co možná největší přesností. Čtenáři se tak otevírají zcela nové interpretační možnosti, a to nelze podcenit – kam až může četba Kafky vést, ukázalo ostatně již samo Pražské jaro.


Tiráž / Tisk