Zipp – česko-německé kulturní projekty /

 

Světy života /


Utopie moderny: Zlín /


Kafka /


1968|1989 /

 
Iniciativa německé Spolkové
kulturní nadace
Kulturstiftung des Bundes
 

Themenbild

PODAŘIL SE PO ROCE 1989 STÁTŮM VÝCHODNÍHO BLOKU NÁVRAT DO EVROPY? Se sloganem „Zpátky do Evropy“ přece po sametové revoluci vstupovalo na politickou scénu Občanské fórum, spoluzaložené Václavem Havlem. Otázka zní, kdo vlastně po radikální změně politické mapy, kterou s sebou přinesl pád železné opony, získal navrch?

Nebo byla situace komplikovanější a v kategoriích vítězství a porážky nelze hovořit? Pak by mohl platit i jiný pohled na dějiny než ten, který určuje Západ. Pak bychom si uvědomili, že na Východě a na Západě existovala hnutí – ne synchronně, ale autonomně –, která významným způsobem definovala současnost Evropy. Je třeba diferencovaných analýz a srovnání životních způsobů a kulturních koncepcí na obou stranách železné opony.

Právě k tomu chtěl přispět projekt „68/89 – Divadlo.Doba.Dějiny.“, jenž vytvořil pracovní vztah mezi historiky, divadelníky a umělci z Německa, Česka a Slovenska. Ti se během let 2008 a 2009 společně zabývali reformním procesem v tehdejším Československu, zamýšleli se nad Pražským jarem a uvedli jej do kontextu ve dvojím ohledu: na jednu stranu šlo o jeho zařazení do evropských a globálních dějin sociálních protestních a revolučních hnutí pozdních 60. let, přičemž v popředí stály podobnosti a vzájemné závislosti mezi hnutími, kulturní transfery a také ideologická a osobní nedorozumění mezi osmašedesátníky na Východě a na Západě. Na druhou stranu se projekt soustředil na kulturní vývoj v Československu po konci reforem, na osud kontaktů mezi Východem a Západem v době „normalizace“ a na roli osmašedesátníků při definitivním pádu evropského komunismu roku 1989. Konečně ale šlo také o otázku, jak se dnes na tyto dvě velké události vzpomíná, jaké mýty a symboly tyto vzpomínky s sebou přinášejí a do jaké míry vrhá pád komunismu nové světlo na rok 1968.

Výsledky, k nimž se účastníci společně dopracovali, byly veřejnosti představeny v rámci různých akcí: šest tematických večerů a několik publikací během roku 2008 a 2009 vytvořily spojnici mezi Berlínem, Prahou, Brnem a Hamburkem. Jazykem politické revolty na Východě a na Západě se zabývalo osm divadelních produkcí, které v návaznosti na premiéry na domovských scénách jako hostující představení vystoupily v dalších participujících divadlech. Kulturním a občansko-společenským dimenzím Pražského jara se konečně věnovala mezinárodní vědecká konference v Praze.

www.68-89.net

Projekt Zipp – česko-německých kulturních projektů, iniciativy německé Spolkové kulturní nadace; Centrum experimentálního divadla/Divadlo Husa na provázku, Brno; Divadlo Archa, Praha; Kampnagel, Hamburk; Sophiensaele, Berlín; Zentrum für Zeithistorische Forschung Potsdam, Postupim.

Projekt byl financován z prostředků Programu „Kultura“ Evropské komise. S přátelskou podporou Česko-německého fondu budoucnosti.

Tematické večery | Divadelní produkce | Konference | Publikace | Partneři


Články o pozadí projektu

1968/1989 – Přelomy a mezidobí
Autor Jürgen Danyel

68 a 89 – otočíme-li jedno dvojčíslí vzhůru nohama, vznikne to druhé. Je tomu tak i s historickou relevancí obou těchto dat pro české dějiny? Byla „sametová revoluce“ splněním toho, co se poprvé odvážili nahlas vyslovit reformátoři v době Pražského jara? Jürgen Danyel je jiného názoru a objasňuje, proč takzvaná „olověná doba“ mezi těmito dvěma césurami zas tak olověná či tíživá nebyla. Zvláště v popkultuře sehrálo hnutí roku 68 podstatnou roli a mělo určující podíl na pádu komunismu. Bez pohledu za česká humna však podle Danyela tento vývoj pochopit nelze.
celý článek …



Praha na jaře. Berlín na podzim.
Německo-český záznam z hospodských sezení

Autor Martin Becker a Jaroslav Rudiš

Místo děje: ani Václavské náměstí, ani Braniborská brána, zato blíže neurčená dálniční restaurace mezi Braniborskem a Brnem. Tady že se má odehrávat velká opera? Obsazení docela ujde: Rudi, revolucionář z Německa, a Alexander, revolucionář z Československa. Neslyšeli jsme o nich už někde? Oba nesou svůj kříž – jeden čelí pohrdání, druhý má problém s alkoholem. Za to, že tato opera vytvořená výlučně pro projekt „68/89 – Divadlo. Doba. Dějiny.“ vůbec vznikla a že bude poprvé uvedena v říjnu 2008 v pražském Divadle Archa, vděčíme spisovatelům a libretistům Martinu Beckerovi a Jaroslavu Rudišovi, kteří se na ní podíleli společně s režisérem Jiřím Havelkou a skladatelem Michalem Nejtkem. O svých nápadech se Becker s Rudišem bavili vždy po hospodách a vedli o tom dokonce protokol.
celý článek …



Václav Havel versus Milan Kundera
Spor z „podzimu“ Pražského jara

Autor Alena Wagnerová

Zdá se, že nástup globálního neoliberalismu v Čechách již nemůže nic ohrozit. Na místo politické diskuse, která se zde onehdy vedla s takovou odvahou jako málokde – „Lze na otázky moderního světa nalézt demokratickou a zároveň socialistickou odpověď?“ –, nastoupil trh. Alena Wagnerová se vrací ke sporu mezi Václavem Havlem a Milanem Kunderou ze sklonku 60. let a ukazuje, jak se rýsovaly české možnosti pro léta 68 a 89. Připomíná, že se v tehdejší diskusi střetly dvě od základu odlišné pozice: pozice Václava Havla coby bezpodmínečného přívržence západního kapitalismu a pozice Milana Kundery, realisty utopie.
celý článek …


Tiráž / Tisk